Motol stojí za to, abys ho navštívil

Je slyšet zvon. Přemýšlíš, co se to děje. Díváš se kolem sebe a v tom periferně vidíš, jak se k tobě někdo blíží. Mrkneš očima a je pryč. Na tváři jsi pocítil průvan.

Ani tisíc televizních kamer nevystihne ten pocit, když ti 25 centimetrů od hlavy proletí dráhový cyklista. Nejdříve ses lekl a přemýšlíš jak málo chybělo k tomu, aby se tě dotknul. Následně se divíš, jak se vůbec může udržet na takto šikmé dráze. Když však po ní letíš 70 kilometrů za hodinu, odstředivá síla tě doslova nalepí na její povrch.

Před pár týdny se na pražském velodromu Motol odehrálo mistrovství České republiky v dráhové cyklistice. Motol nepatří právě k těm nejmodernějším dráhám, které jsem měl možnost navštívit, ale musím uznat, že má svého ducha. Šikmá dráha z dřevěných parket, nad dráhou visící podobizny legend z historie československé cyklistiky. Lidé opírajíc se o mantinely kolem dráhy jsou v těsném kontaktu s cyklisty. Doslova se musíš uhýbat, když kolem tebe někteří z nich letí.

Dráhová cyklistika má různé druhy disciplín, individuální i týmové. Akorát přišla na řadu ta nejrychlejší disciplína – 200 metrů s letmým startem.

Závodník má 6 okruhů na rozjetí. Rozhodčí měří čas posledních 200 metrů. Diváci stojící kolem dráhy křičí a bouchají nohama o dřevěné mantinely dráhy, čímž hecují jezdce na maximum. Vypadá to, že býk se rozběhl proti červenému praporu. Rozhodují tisíciny sekundy.

Atmosféra, která v Motole vládla, byla skutečně rodinná. Jakoby ses setkal se svými známými na lavičce, zatímco se tvé děti vozí kolem na kolech. Během každého závodu vyroste uprostřed dráhového okruhu malé městečko. Jezdci se zahřívají na trenažérech, mechanici dělají poslední úpravy na kolech. Trenéři předávají poslední instrukce. Několik pobíhajících fotografů zachycuje atmosféru závodů. Druhá část plochy patří divákům. I když nejsou dány hranice, návštěvníci respektují prostor jezdců. Popíjejí čaj, kávu, povzbuzují.

Bodovací závod. Peloton dvacetidvou závodníků se setkává na trati dlouhé 40 kilometrů. Krouží dokola a snaží se sbírat body na prémiových sprintech, které se odehrávají každé dva kilometry. Vítězem se stane závodník s největším počtem dosažených bodů. První dvě místa si rozdělila Dukla Praha, ale bronz pro Favorit Racing vybojoval Denis Rugovac.

Kola pro dráhovou cyklistiku se výrazně liší od kol silničních tím, že nemají brzdy a mají pevný převod. Ve Favoritu jsme hrdí na své F-dvojky. Pronikavě oranžový Super Special snadno rozeznáš od ostatních. Kromě našeho Favorit Racing týmu na něm jezdí Jirka Hochmann z Dukly Praha a také na něm trénuje Tomáš Bábek. Cyklista, který má na kontě 29 titulů Mistra České republiky v dráhové cyklistice.

Komentátor vyzývá závodníky na další disciplínu. Stíhací závod na 4 kilometry. Každý z jezdců startuje na protilehlých rovinkách dráhy s cílem zdolat trať v rychlejším čase než jeho soupeř. Tento závod nás nesmírně potěšil, protože Favorit tím získal díky Denisovi další medaili, tentokrát stříbrnou.

Motol je specifický tím, že má nesmírně šikmý sklon v zatáčkách. Jelikož má dráha jen 153 metrů, její sklon je až 71 stupňů. Kdo nevěří, ať se přijde podívat sám.